|
| |
|
|
Staro - nové městské lázně
Černeyová, Natália ; Kotásek, Michal (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Objekt mestských lázní je v súčasnoti opustený bez využitia, v žalostne schátranom stave. Ako pamiatka zapísaná v ústrednom zozname je svedectvom modernej architektúry 20. storočia a radí sa medzi najznámnejšie diela významného architekta Bohuslava Fuchsa. Postavená bola v roku 1930 ako víťazný návrh v súťaži na nové mestské lázne. Po svojom otvorení ponúkala obyvateľom Zábrdovíc, ako aj iným, príjemné a čisté prostredie pre relax a balneológiu,a to v čase kedy kúpeľne v domácnostiach mešťanov boli skôr raritou a priilégiom bohatších vrstiev. Pre Zábrdovice ako okrajovú priemyselnú časť Brna, plnú robotníckych bytov predstavoval objekt Fuchsovych lázni atraktívnu možnosť odpočinku a rekreácie. Prevádzka pozostáva z dvoch častí - letných lázni s vonkajšími bazénmi a zázemím vo východnom krídle objektu a zimných lázni so saunami a malými bazénmi, ktoré v svojom dispozičnom jednotrakte ponúkali priestory vaňových kójí prístupné z centrálnej chodby. Pre súčasnú spoločnosť, význam takejto prevádzky mestských lázní zanikol a obyvatelia skôr nachádzajú relax v rozsiahlych spa komplexoch, saunových svetoch apod. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým nadväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým naväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Najvýraznejším bodom projektu je návrh krytej bazénovej haly, tá zodpovedá súčasným potrebám mesta a zároveň vytvára priestor pre prevádzku zimných lázní, ktorá je tak presunutá z hlavného objektu a viac už stavbu nezaťažuje. Nová budova bazénovej haly kompozične dotvára zástavbu areálu, plynulým spôsobom a nijako ju nenarúša. Jej konštrukčný systém vychádza z existujúcich konštrukčných osí, rovnako ako členenie fasád a vnútorných dispozícií. Hmota a forma nového objektu rešpektujú pôvodnú funkcionalistickú architektúru, no rovnako ju dopľňajú o svieži moderný nádych. Cieľom je esteticky spríjemniť pobyt v areáli. Rovnako materiálové riešenie sa snaží o vytvorenie jemného kontrastu starého a nového na jednej strane a materiálovej harmónie celej architektonickej kompozície na strane druhej.
|
|
| |
|
|
Staro - nové městské lázně
Müllerová, Markéta ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá revitalizací areálu Zbrojovky a městských lázní od Bohuslava Fuchse. Oblast Zbrojovky se nachází podél toku řeky Svitavy, severovýchodně od centra města Brna. V minulosti byla Zbrojovka významným průmyslovým střediskem. Ovšem stejně jako ostatní průmyslové areály minulého století začala pomalu ztrácet na významu a dnes jsou objekty v areálu využívány jen zčásti a celá oblast pomalu chátrá. Návrh počítá jak s revitalizací některých objektů, tak i se zbouráním těch technicky nevyhovujících a doplněním o objekty nové. Cílem návrhu je vytvořit novou polyfunkční městskou čtvrť. Městské lázně byly postaveny ve třicátých letech dvacátého století jako jeden z řady projektů městských vodáren zajišťující očistu těla pro obyvatele Brna. Městské lázně se dělí na část letní, což je koupaliště, a část zimní, kde se nachází především sprchy a vany. V dnešní době je využívána část letních lázní, zatímco budova zimních lázní je opuštěná. Právě na ni se projekt zaměřuje. Cílem návrhu je nalezení nové funkce, která bude navazovat na původní účel městských lázní.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Soviš, Vladimír ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Jedná se o rekonstrukci městských lázní v Brně v Zábrdovicích. Hlavní myšlenou bylo navrácení objektu do původní vizuální podoby, kterou navrhl Bohuslav Fuchs a navržení vhodných dispozic do areálu, které najdou využití v dnešní době.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Kuric, Alexander ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem studie je obnova areálu městských lázní v Brně-Zábrdovicích. Návrh počítá s obnovou lázeňského provozu ve stávající budově a s dostavbou objektu krytého bazénu. Zohledněny jsou při tom památková podstata stavby a technická specifika lázeňského provozu.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Lososová, Ivana ; Kotásek, Michal (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Návrh obnovuje areál zábrdovických lázní jako sportovně-relaxační centrum s vazbou na nově vzniklou čtvrť v areálu Zbrojovky. Do areálu je umístěna novostavba v podobě železobetonové skořepiny, která podporuje atraktivitu areálu a vytváří zajímavý kontrast, který vyzdvihuje význam funkcionalistické památky. V areálu je pro návštěvníky nachystáno fitnes centrum, komunitní centrum s knihovnou, restaurace, bazénová hala a centrum raketových sportů. Dále jsou v centru umístěny komerční a kancelářské prostory. Celý areál má parkový charakter a je doplněn venkovními sportovišti.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Porubská, Dominika ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Budova bývalých "městských lázní" v Brne zaujíma čelné miesto nielen v kontexte Fuchsovho diela, ale radí sa k vrcholom európskej architektonickej avantgardy. Aj napriek krajiným nepriaznivým urbanistickým podmienkam sa realizáciou zábrdovických lázní podarilo vytvoriť prostredie otvorené slnku a neobmedzenému priestoru, zároveň však uchovávajúcu neodlučnú intímnu atmosféru. Budova je impozantným ukazateľom vtedajších stavebných techník a dodnes nás ovplyvňuje amosférou doby svojho vzniku. Aj to sú dôvody prečo je smutné, že táto pamiatka v súčasnosti chátra. Areál je využívaný len sčasti, a to v podobe letného kúpaliska. Budova zimných lázní je v devastujúcom stave, pôsobí negatívne voči svojmu okoliu a ničí tak svoj potenciál a potenciál územia. Aby pamiatka prežila, musí sa využívať. Aby sa budova využívala, musí odpovedať dnešným technickým, dispozičným, estetickým a prevádzkovým nárokom. Tu musíme riešiť otázku prispôsobenia budovy súčasným nárokom, častokrát bohužiaľ na úkor zachovania historickej hodnoty. Rekonštrukcia tohto funkcionalistického pokladu je výzvou pre nejedného architekta. Mojou snahou bolo nájsť akýsi kompromis, v ktorom sa bude budova dispozične prispôsobovať dnešným potrebám ľudí, a zároveň si zachová svojho funkcionalistického ducha.
|
|
|
Fenomén digital labor a jeho různorodé projevy v blogosféře v České republice
Umlaufová, Pavla ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce Fenomén digital labor a jeho různorodé projevy v blogosféře v České republice si klade za cíl přiblížit současné pojetí pojmu digital labor a jeho aplikovatelnost na prostředí české blogosféry. Teoretický úsek práce se zaměřuje na vymezení, definování a přiblížení termínů digital labor, blog a blogosféra, přičemž představuje především teoretické koncepce Christiana Fuchse, Sebastiana Sevignaniho, Ursuly Huws a Trebora Scholze, které vycházejí z teorie politické ekonomie Karla Marxe. Analytická část práce představuje prostředí české blogosféry na základě interpretace dat kvantitativního průzkumu prováděného v České republice v rámci širšího projektu IPREX BLOGBAROMETERM v roce 2014 a 2015 a v rámci diplomové práce provedeného kvalitativního výzkumu, jehož cílem je zodpovězení výzkumné otázky, zdali považují čeští blogeři svou tvůrčí aktivitu jako pracovní nebo volnočasovou činnost, popřípadě splývají-li pro ně tyto dvě velmi rozdílné aktivity v jednu. Klíčová slova Digital labor, digital work, blog, blogosféra, playbour, prosumption, Fuchs
|
|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
host ::
RSS.